Příběh Ádrklíče

"Neprodávám jenom věšáky, nabízím příběhy a vzpomínky." 

 Jasně, můžeš jít do Ikea a koupit si tam věšák za dvě kila. Ale co ti připomene ? Na co si vzpomeneš každý ráno, když si z něj bereš klíče a jdeš do práce ? Já na nic, a proto jdu jinou cestou. Každý ráno kouknu na svůj Ádr věšák a připomene mi kamarády, dobrodružství na laně, večery u ohně, párty v Qádru a u Tošováka. A o to jde. A proto nechci prodávat jenom věšáky. Chci nabízet vzpomínky a příběhy. Tvoje vzpomínky a příběhy. 

 

Výroba

    Kdybych to vzal od začátku, tak v lese roste strom. Ten se porazí, na pile rozřeže na prkna, a ty já si koupím. Potom prkno ohobluju dohladka, aby vypadalo k světu. Ohoblovat čtyřmetrové prkno je akce na půl hodiny.

   Následuje řezání na rozměr věšáku. Podle šablony obkreslím věšák a ten potom vyříznu na lupínkové pilce. Takový řez trvá klidně hodinu. Řez musím následně obrousit, srazit hrany a vyvrtat díry pro šrouby k věšákům.

    Samotný háček je vyrobený z bukového prkna a výroba takového háčku zabere 10 minut. Broušení, aby k něčemu bylo, zabere nejmíň hodinu. Vrtání napřesno - půl hodiny. Věšáky následně namažu lepidlem a vruty chytím k věšáku.

    Ze zadní strany je nutné vyfrézovat otvory pro pověšení věšáku a přišroubovat úchyty. Další půl hodina. Po zaschnutí lepidla přichází na řadu voskování - 2 vrstvy, které musí každá 16 hodin schnout.

    Nakonec, po víc než čtyřech hodinách práce, je nový Ádrklíč připravený k odeslání.

A tohle jsou důvody, proč Ádrklíč nikdy nebude tuctovka. 

 

Jak to všechno začalo? 

Je to už dávno, co jsem si věšák Ádru vyrobil pro sebe. Každý den ho prověří 3 děti a já se Simčou. A pořád drží.  

Za ten čas už jsem jich pár vyrobil. Zatím mi ho nikdo na hlavu nehodil, tak asi dobrý. :-) 

 

Teď bych chtěl tvůj vlastní příběh nabídnout i tobě. Ať jsi lezec, turista, nebo milovník přírody - Ádr tě dostane. Proto jsi koneckonců tady. 

Nechci to dělat jako všichni. Chci z toho mít radost. A chci, abys z toho měl radost hlavně Ty. A i proto je vyrábím kompletně ručně. Řezy na lupínkové pilce, broušení, voskování. Všechno ruční práce. Ptáš se proč? Protože mi to tak přijde správně. Protože je to úcta k tradici, k místu, k řemeslu. A k tomu materiál od nás, z Broumovska, abys to měl všechno komplet. 

Taky chci, aby věšák z Ádrklíče nebyla věc na pár měsíců. A proto ti na něj dám 5 let záruku. Na cokoliv. A pokud by ti po záruce třeba upadl háček, což se zatím nikdy nestalo, tak si napiš o nový. Jsi členem party a dostaneš ho vždycky zdarma. Proč ? Takhle si totiž představuju odpovědný přístup. Když něco dělám, nesu svoji kůži na trh. A proto to dělám pořádně a stojím si za tím. Když si kupuješ Ádrklíč, kupuješ si jistotu. Stáváš se členem party. 

Ale k čemu je tohle všechno bez nějakého přesahu? Když ručně a poctivě, tak i zodpovědně. Proto balím do recyklovaných krabic, jako výplň proti poškození Tvého nového Ádrklíč věšáku používám recyklovaný papír nebo dřevní vatu, a samozřejmě papírovou pásku. A protože nám je všem jasný, že se to dřevo musí někde brát, tak za každý prodaný Ádrklíč bude vysazen jeden nový stromek. Udržitelnost je důležitá, a prázdná slova ji nezajistí. 

Stromky sázím ve spolupráci s projektem Sázíme Česko - po vysazení stromku odesílají fotky z výsadby na tvůj mail. Zároveň s tím ti pošlou i GPS souřadnice tvého stromku, aby bylo všechno transparentní. Navíc dostaneš certifikát o tom, že jsi vysadil jeden stromek a pomohl tak smáznout naši uhlíkovou stopu, kterou jsem výrobou Ádrklíče zanechal. 

 

Plány do budoucna 

Pokud by dělal Ádrklíč radost více lidem, než jsem čekal, a nebo by udržitelný koncept oslovil víc než pár nadšenců, je samozřejmě nasnadě jít dál. Broumovsko není jenom Ádr, ale i Teplice, Ostaš, Broumovky, Bišík... Všude máme dominantní věže, ze kterých se dá poskládat zajímavé panorama. A klíče nevěší jenom lezci a turisti, tak proč třeba motorkáři nenabídnout možnost pověsit si klíče od jeho Husquarny na siluetu jeho miláčka ? Pokud máš nějaký nápad, a nebo přání, určitě mi neváhej napsat a něco spolu stvoříme i pro tebe. 

Díky za přečtení, Martin.